Plýtváte potravinami? Možná zjistíte, že ano!

Mnoho lidí v dnešní době žije v takovém blahobytu, že si nakoupí množství potravin, které ani nepotřebuje a následně je zkrátka vyhodí. To je celkem v kontrastu s tím, jak musí s potravinami hospodařit lidé v nejchudších oblastech světa. Pokud přestaneme plýtvat můžeme tím zachránit i svou peněženku.

Foto: Pixabay

Některé způsoby šetrnějšího zacházení s jídlem jsou tak drastické, že mohou i nemálo jedinců odradit. Pojďme si společně tento problém trochu rozebrat a zjistit, jak každý může přispět vyváženějšímu fungování koloběhu jídla.

Z pultu rovnou do koše

V dnešní době má většina obchodů svou marketingovou strategii, která nás nutí nakupovat více než chceme a potřebujeme. Ať už se jedná o přeorganizování obchodů až po velké tabule s nápisem akce. A tak se nemálo stává, že i když si jdete pro pár věcí odcházíte s plným košíkem.

Organizace pro výživu a zemědělství uvedla, že celosvětově se ročně vyhodí třetina potravin, což je 1,3 miliardy tun jídla. To v praxi znamená, že po světě chodí přes 800 milionů podvyživených až hladovějících lidí, kteří nemají dostatečný příjem potravy. Oproti tomu výše zmíněný objem vyhozeného jídla by mohl zajistit obživu 3 miliardám lidí.

Kde plýtvání začíná?

Z celkového objemu je asi polovina jídla vyhozena v domácnostech. Na druhé polovině se podílí kolektivní složky. Mezi ně patří i zemědělství a výroba, kde jsou kladeny různé nároky na potraviny. Na jejich vzhled, kvalitu i velikost. Kusy, které farmáři neprodají do velkoobchodů můžete najít třeba na farmářských trzích. Velký problém nastává převážně u ovoce a zeleniny, kde je velký důraz kladen na onen tvar. Další část potravin může být znehodnocena při výrobě nebo distribuci. Samozřejmě platí, že čím větší vzdálenost transportu, tím větší je šance na vyřazení.

Značným zdrojem plýtvání jsou obchodu, kdy neprodané zboží většina ochodů vyhodí.

Plýtvání se vyskytuje také v oblasti hromadného stravování. Mezi jeden z faktorů lze zařadit hygienické normy, které stanovují velice krátkou dobu možného podávání hotového jídla. V tomto odvětví je samozřejmostí, že nabídka převažuje poptávku, aby si zákazníci měli z čeho vybírat.

Foto: Pixabay

Domácnost a plýtvání

V domácnostech se řeší hlavně neuváženě velké nákupy, vaření a nedojídání porcí, nebo darování potravin. Jaké kroky podstoupit pro optimální proces nakupování a konzumace? Není potřeba očekávat asketické restrikce – snížení plýtvání naopak nabízí životu větší možnosti a pestrost.

Nakupování

Zásadní při nakupování je vlastní příprava na něj. Prohlédnout si všechny spíže a zásoby co doma máme, abychom zjistili, co je potřeba doplnit a dokoupit. Následně si vše sepsat. Velkým pomocníkem může také být plánování jídel co chceme vařit. Z hlediska omezení je lepší vykonat více menších nákupů než jeden velký. Jelikož velké množství potravin podlehne zkáze dříve, než jej stihneme využít.

V obchodě preferujeme lokální potraviny, které nebyli vystaveny transportu, nebo byli vystaveny transportu, ale co nejkratšímu.

V obchodě si nevybírejte kusy s delší trvanlivostí. Nevyhýbejte se také kusům zboží, které nesplňují estetická kritéria.

Uchování potravin

Organizace je v tomto případě základ k úspěchu. Ty s blížícím datem spotřeby dejte v poličce dopředu a na dobře viditelné místo.

Zamražení je také ideální cestou, jak mít suroviny po ruce a nevystavovat je riziku zkažení se.

Pro delší uchování potravinou existuje více tipů a triků. Například avokádo skladujte s peckou, jahody mějte schované v uzavíratelné sklenici. Nakoupené ovoce ihned po nákupu umyjte a skladujte ideálně ve vlastních nádobách. Některé druhy ovoce i zeleniny podléhají zkáze rychleji pokud jsou skladované spolu.

Zbytky beze zbytků

Některé potravinové zbytky lze jednoduše zpracovat. Krásným příkladem je kořenová zelenina. Dobře očištěné slupky a odřezky mrkve a petržele lze přihodit do polévky.

Využitelným odpadem je také drť po odšťavení. Při odšťavnění mrkve a řepy vzniká základ pro zeleninové placky.

Pro pečivo také existuje pár tipů. Pro tvrdší pečivo lze zkusit rozpékání, nebo výrobu krutonů do polévky.

Nevyužitelné zbytky také lze využít při kompostování.

Možnosti zachránění jídla

  1. Komunitní sdílení potravin = přebytky z vlastních zahrádek se nabízí sousedům, a to buď zadarmo nebo za symbolickou cenu či výměnu.

  2. Skupiny sdíleného jídla = jedná se nejčastěji o facebookové skupiny, kde si lidé nabízí potraviny, které nestihnou zužitkovat. Nejčastěji se to týká lidí odjíždějící na dovolenou nebo studentů z kolejí a intrů.

Zdroj: https://www.vegmania.cz

O autorovi – Lukáš Erlebach

Autorem obsahu je známý kuchař a propagátor zdravého stravování ve svém pořadu “Zdraví na talíři“. Připravuje tradiční pokrmy levně, jednoduše a z dostupných surovin.

Přidat na Seznam.cz

Pomazánka z míchaných vajíček

ARCHIV ČLÁNKŮ
Follow Me