POSLECHNĚTE SI CELÝ ČLÁNEK ZDE:

Foto: Pixabay


Ve středověku byla průměrná délka života pouhých 21 let s tím, že pokud jste se dožili 40 let, byli jste jedni z nejstarších ve městě. Díky hygieně a současné medicíně se dnes lidé dožívají průměrného věku 80 let. To, zda se tomuto číslu přiblížíte nebo zda ho dokonce překonáte je pak v podstatě jen na vás.

Když opomineme situace smrtelných nehod, rozhodujeme se sami, jak dlouho tady chceme být, a to prostřednictvím naší životasprávy a hlavně našeho jídelníčku. Lidé, kteří zemřeli předčasně, měli ve většině případů společné některé věci a mezi nimi i nadprůměrnou konzumaci určitých nápojů a potravin. O jaké se jedná?

Foto: Pixabay

KONZERVY ŠKODÍ ZDRAVÍ

Konzervy bývají často spojovány s letní dovolenou pod stanem či u moře. Jednou za čas našemu tělu až tolik neublíží, ale pokud se konzumují častěji, můžou naše zdraví vážně ohrozit. V praxi tak ušetříme díky konzervě čas i prostor v batohu, ale o to více to odnese naše zdraví.

Podle nejrůznějších studií totiž obsahují mimo jiné i bisfenol A, což je sloučenina, která i při nepatrném dávkování dokáže zařídit vývojové poruchu, hormonální nerovnováhu, rakovinu, neplodnost či náchylnost k užívání návykových látek. Mimo to je také označován za příčinu poruch pozornosti a zhoršení imunitního systému. Mimo Bisfenol A můžeme v konzervách najít třeba i stopy jedovatého hliníku, ze kterého je obal vyroben. Potravinářské podniky se snaží přejít na variantu na jídla ve skle a navodit dojem rustikální chalupářské stravy. I zde si však musíte dávat pozor na přítomnost škodlivých a jedovatých látek a mimo jiné i zvýšený obsah soli.

Foto: Pixabay

UZENINY JSOU HŘEBÍKY DO RAKVE

Kdo by nemiloval uzeniny. Právě uzeninami jsou Češi proslulí. Snad žádný jiný národ tak neholduje šunkám, párkům či klobáskám. Někteří lidé se domnívají, že proto, aby jedli zdravě, stačí jíst kuřecí šunku – ta je přeci dle jejich subjektivního mínění nejdietnější. Zajímavé je, že podle studie americké kardiologické asociace prý stačí šest plátků obyčejné dietní šunky, abyste vyčerpali polovinu denního doporučeného množství sodíku.

V případě uzenin se však nejedná jen o vysoký obsah sodíku, ale i další nebezpečné látky, jako je:

Dusitany, n-nitrosloučeniny a nitrosaminy

Dusitany, n-nitrosloučeniny (tvořené dusitanem sodným) a nitrosaminy jsou vysoce rakovinotvorné látky, které se bohužel přidávají prakticky do všech druhů uzenin. V praxi jde o to, že se zlepší vůně, chuť, barva a prodlouží trvanlivost výměnou za náš život, který se tím úměrně zkrátí. Tyto důvody jsou:

  • zachování červené či růžové barvy masa
  • zlepší se chuť díky potlačení oxidace tuků – žluknutí
  • zabránění růstu bakterií – tím se zlepší chuť a sníží se riziko otravy jídlem

Nesmíme si však plést dusitan a dusičnan. Dusičnany se vyskytují v zelenině a jsou tělu prospěšné. Naproti tomu dusitan sodný přítomný v uzeninách a masných výrobcích se promění na N-nitrosloučeniny, ze kterých v tuto chvíli existují relevantní studie akorát k nitrosaminům.

Ty se vyskytují převážně ve zpracovaném mase, kontaminované vodě, tabákovém kouři či solených a nakládaných potravinách. Tyto škodlivé nitrosaminy pak můžeme ještě namnožit tím, že uzeninu zahřejeme na více než 130 °C, což může být smažení slaniny či grilování klobás. Právě nitrosaminy jsou významným spouštěčem rakoviny střev a žaludku.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)

Uzené maso či masné výrobky jsou velice populární a uzená chuť je úmyslně přidávána, aby zvýšila aroma výrobků. Při uzení se však používá kombinace extrémního prosolení a vysoušení. Právě při uzení, spalování okapávajícího tuku či hořením dřeva vznikají polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). I tyto polycyklické aromatické uhlovodíky jsou prokazatelným spouštěčem rakovinotvorných látek.

Heterocyklické aminy (HA)

Jedná se o chemické sloučeniny, které vznikají při tepelném zpracování masa, uzeni a ryb za vysokých teplot, jako je smažení či grilování. I když jsou tyto sloučeniny také rakovinotvorné, můžeme jejich následky minimalizovat jemnější přípravou, jako je vaření, smažení a grilování při nižších teplotách.

Chlorid sodný

Chlorid sodný je jinými slovy obyčejná kuchyňská sůl a masné výrobky jsou solí přímo přesyceny. Po stovky let se tam přidává hlavně jako konzervant a pro zlepšení chuti. Při zvýšené konzumaci masných výrobků tak zcela reálně hrozí riziko hypertenze či jiných srdečních onemocnění nebo rakovina žaludku.

Foto: Pixabay

LIMONÁDY A SODOVKY MAJÍ PŘECI OVOCNOU CHUŤ

Limonády jsou výtečné, perlivé, osvěžující a v parném létu není nic lepšího, než si dát vychlazenou kolu či malinovku. Některé z těchto sycených nápojů pak hrdě označujeme jako „zero“ či „light“ indikující, že se jedná o variantu bez cukru. To však neznamená, že se zde nenachází umělá sladidla, barviva, emulgátory nebo konzervanty. Přehled škodlivin v sycených nápojích by pak vydal na samostatný článek, ale jeden příklad za všechny. Američtí vědci publikovali v magazínu Time studii, kde prokázali, že aspartam (sladidlo užívané v light verzích nápojů) poškozuje DNA, dokáže narušit endokrinní systém a způsobuje záněty. Zároveň má vliv na příchod a zhoršení astmatu a zároveň urychluje stárnutí. Proto bychom si měli rozmyslet, zda si dáme light verzi osvěžujícího ovocného syceného nápoje.

SHRNUTÍ

Závěrem je nutno podotknout, že je skutečně věcí každého, jak se svým tělem zachází. Každý však chce strávit co nejdelší život. Nelze však spoléhat jen na medicínu, která by nás ze všeho zázračně uzdravila. Je potřeba našemu zdraví jít naproti. Pro začátek postačí, když omezíte výše zmíněné potraviny a rázem máte větší pravděpodobnost, že se dožijete alespoň důchodu.

Zdroj: prostreno.cz (odkaz), energiezivota.cz (odkaz)