Foto: Žádný Špeky, autor: Vendula Erlebachová

Dodnes tu stojí chaloupka, která dříve sloužila jako romantická a autentická hospůdka, kde se podle pamětníků pořádali dokonce každou neděly tancovačky. Tento vodopád měří 20 metrů a je napájen stejnojmenným potůčkem. Huťský potok pak vyvěrá kousíček pod chatou Dvoračky, která je odsud nedaleko.

Huťský vodopád má své jméno podle sklářské huti a ne podle ledajaké, ale podle první známé sklářské huti v Krkonoších. Tu pak obhospodařovávala rodina Schürerů již od roku 1562. V dřívějších dobách ale nebyly Krkonoše tak zalesněné jako dnes a dřeva na provoz hutě bylo potřeba skutečně mnoho.

Proto se po za zhruba šedesát let vyčerpal zdroj dřeva a sklářská huť v této oblasti skončila. Panství v té době patřilo Albrechtu z Valdštejna, který viděl příležitost a místo sklářských hutí zde otevřel doly na těžbu stříbra, mědi a olova. Tento těžební věhlas ale trval jen po dobu jeho života a poté zase upadl. Nicméně Huťský vodopád si své 500 let staré jméno zachoval dodnes.

Cesta z Rokytnice nad Jizerou na Huťský vodopád

Celá trasa je pohodlná a až k vodopádu se jde po asfaltové silnici. Teprve ke konci je prudčí stroupání. Jedna cesta je dlouhá zhruba 4 km a trvá 90 minut. Celý okruh je tak 8 km a trvá asi 3 hodiny. I tak je možné vyjít nejen z náměstí, ale i z parkoviště, které je na uvedené mapě vyznačeno jako průjezdní bod 2 a odtud jít jen kousek.

V praxi je to velice jednoduché a prosté, vydáte se z náměstí v Rokytnici nad Jizerou směrem po hlavní silnici do kopce směrem na Rokytno, což je část Rokytnice nad Jizerou. Jdete tak daleko, než dojdete do Rokytna k penzionu na adrese Rokytno 20. Zde zabočíte doleva z hlavní silnice k výše uvedenému parkovišti.

Foto: Žádný Špeky, autor: Vendula Erlebachová

Následně zabočíte hned na pravo. Toto parkoviště je také startovním místem naučné stezky „Krakonoš a lyžníci“, protože právě v této části se tento ikonický film natáčel. Po této naučné stezce se vydáme někdy jindy. Nyní budeme spolu stoupat po silnici, kde je již zákaz vjezdu motorových vozidel mimo hosty ubytované v penzionech.

Jinými slovy jde prakticky o pěší zónu, kde můžete pohodlně jít i s kočárkem. Po pár metrech vidíte po levé straně dřevěnou ohradu a stráň a nad ní krásnou kapličku. Od této kapličky a po této stráni sjížděl ve filmu „Krakonoš a lyžníci“ učitel s hajným a učili se lyžovat. Jak postupujeme dále, přibližujeme se k lesu.

V této části Krkonošského národního parku se vyskytuje i řada endemitů, což jsou živočišné a rostlinné druhy, které nenajdete nikde jinde. Mezi velice vzácné druhy, které se podél této cesty hojně vysyktují, patří třeba symbol Krkonoš Hořec nebo nejjedovatější rostlina Náprstník velkokvětý.

Nyní jsme vešli do lesa a připadám si, jako kdybych šel krásným zeleným chrámem. Po chvilce se kopec mírní a otevírá se malá mýtinka se skutečně ikonickou roubenkou. U této roubenky je skalka, kde se velice často vyhřívají ještěrky. Jednu z nich se mi podařilo dokonce vyfotit a neleznete ji ve fotogalerii.

Od roubenky je již vidět dřevěnný most a za ním prudké stoupání. To ale netrvá naštěstí dlouho. Cesta se zde změnila z asfaltové na kamennou. Nad vámi se pak trčí ona známá hospůdka, kde se pravidelně dělala tancovačka. Přesně na její úrovni můžete odbočit doleva na vyhlídku na vodopád.

Záleží samozřejmě na tom, jaké je období, protože na jaře, kdy tajou ledy a sněhy je vodopád mohutný a impozantní. V létě je pak spíše mírnější, ale také okouzlující. Když se dotatečně pokocháte, můžete vyrazit po stejné trase zpět. Tato trasa je krásnou procházkou, kterou zvládne každý, a to i s kočárkem a můžeme ji rozhodně doporučit.

Napiště nám prosím do komentářů, kam se máme podívat příště a v jaké lokalitě objevit nějakou zajímavou trasu.

Zdroj: uživatelské hodnocení a popis Žádný Špeky, kudyznudy.cz (odkaz)

Foto: Žádný Špeky, autor: Vendula Erlebachová