Foto: Freepik
Historie trampování na Kokořínsku
Trampské hnutí, které vzniklo na počátku 20. století, bylo ovlivněno americkými indiánskými kulturami a westernovou literaturou. Trampové, vybaveni jednoduchým vybavením, putovali po českých lesích, kde si stavěli přístřešky, rozdělávali ohně a trávili čas v přírodě. Kokořínsko se stalo jedním z jejich nejoblíbenějších míst díky své přírodní kráse a relativní odlehlosti. Tato oblast byla ideální pro ty, kteří chtěli uniknout civilizaci a najít klid a pohodu v přírodě.
Současné výzvy
V posledních letech se situace na Kokořínsku vyhrotila. Ochránci přírody začali likvidovat trampská tábořiště s tím, že jsou nelegální a poškozují chráněnou krajinnou oblast. Tento krok vyvolal ostré reakce nejen mezi trampy, ale i mezi odborníky a veřejností. Mnozí argumentují, že trampové přírodě naopak pomáhají tím, že odstraňují dřevní hmotu a přispívají k údržbě lesů. Trampové se také často chovají k přírodě s respektem a udržují tábořiště v čistotě.
Stanovisko odborníků
Vědkyně Michaela Nohejlová Zemková, která spolupracuje s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a Akademií věd, se postavila na stranu trampů. Podle ní není rétorika některých odpůrců trampování objektivní a často používá extrémní výrazy. „Rétorika odpůrců trampů je fašizující,“ uvedla Zemková v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Zdůrazňuje, že Kokořínské lesy nejsou panenskou divočinou, ale umělým lesem, který potřebuje pravidelnou péči. Trampové zde podle ní působí jako neformální správci lesa, kteří přispívají k jeho udržování.
Konflikt a negativní důsledky
Likvidace zavedených tábořišť má své negativní důsledky. Když jsou původní tábořiště zrušena, vznikají nová, nelegální ohniště na méně vhodných místech. Příkladem může být Český ráj, kde po zákazu táboření začala vznikat nelegální ohniště, která poškozují přírodu více než původní tábořiště. Trampové také upozorňují, že mnoho negativních příkladů, které odpůrci táboření uvádějí, je dílem nezkušených turistů. Tito turisté, kteří se na místo dostali díky mobilním aplikacím, často nemají respekt k přírodě ani k trampským tradicím.
Kulturní dědictví a přírodní ochrana
Trampování je považováno za součást českého kulturního dědictví. Je to jedinečný fenomén, který se vyvinul z romantických představ o životě v přírodě a je živený vztahem k přírodě a literárními vlivy. Trampové si vytvářejí hluboký vztah k místům, kde táboří, a předávají tyto tradice z generace na generaci. Zároveň je však nutné chránit přírodu před negativními vlivy lidské činnosti. Tento konflikt mezi kulturním dědictvím a ochranou přírody je složitý a vyžaduje citlivý přístup a dialog mezi oběma stranami.
Závěr
Trampování na Kokořínsku představuje nejen dlouholetou tradici, ale i aktuální výzvu. Trampové, kteří se v této oblasti usadili, přispívají k udržování lesa a zachovávají kulturní dědictví. Na druhé straně je nutné zajistit, aby jejich aktivity nepoškozovaly chráněnou přírodu. Řešení tohoto konfliktu vyžaduje otevřenou komunikaci a spolupráci mezi trampy, ochránci přírody a veřejností. Je důležité najít rovnováhu, která umožní zachovat jak přírodní krásy Kokořínska, tak i trampské tradice, které jsou nedílnou součástí české kulturní identity.
Zdroj: Aktualne.cz (odkaz)
