Foto: Freepik

Václav Kliment Klicpera: Tvůrce českého Krakonoše

Na počátku 19. století byly české země uprostřed národního obrození. Obrozenci se snažili oživit český jazyk a kulturu, a jedním z jejich cílů bylo nahrazovat cizojazyčné výrazy českými ekvivalenty. Duch hor, kterého tehdy znali jako Rübezahla, si zasloužil nové, české jméno.

Prvním pokusem byl překlad od Františka Ladislava Čelakovského – „Řepočet.“ Toto pojmenování se však neujalo. Jak historik Jan Luštinec vysvětluje: „Bylo to příliš doslovné a nedokázalo vystihnout tajemnost a vznešenost postavy ducha hor.“

Řešení nakonec přinesl Václav Kliment Klicpera, který v roce 1824 vytvořil jméno Krakonoš a použil ho ve své baladě Krkonošská kleč. Toto nové jméno nejen krásně rezonovalo s názvem hor – Krkonoše – ale také si rychle získalo přízeň lidí. Dokonce i básník Karel Hynek Mácha slovo přijal, ačkoliv s drobnou obměnou na „Krákonoš.“

Německý Rübezahl a jeho tajemné kořeny

Zatímco české jméno Krakonoš má jasný původ, německé Rübezahl zůstává obestřeno záhadami. Jedna z legend vypráví o tom, jak se duch hor zamiloval do princezny, která ho přiměla počítat řepu na poli. Když se mu to nedařilo, princezna uprchla, a duch získal posměšnou přezdívku „počtář řepy“ – Rübezahl.

Historici se však neshodují, odkud přesně název pochází. Jednou z teorií je, že jméno má kořeny v německém folklóru, zatímco jiná ho spojuje s francouzským výrazem Roi de valle („král čertova dolu“). Jak upozorňuje historik Luštinec, „možná se skutečný původ jména nikdy nedozvíme.“

Od démonického vládce k ochránci spravedlnosti

Krakonoš nebyl vždy laskavým ochráncem hor. Starší příběhy ho líčí jako zlého a mocného ducha, který vládl větrům a trestal každého, kdo narušil klid hor. Postupem času se však jeho obraz změnil. Stal se spravedlivým zastáncem chudých, ochráncem přírody a občasným škůdcem pro ty, kdo se v horách chovali neuctivě.

„Čím více se blížíme k moderní době, tím je Krakonoš vnímán pozitivněji,“ podotýká Luštinec. Dnes ho známe jako moudrého starce s dlouhým plnovousem a holí, která symbolizuje jeho moc.

Umění a lidová tvořivost: Jak vypadá Krakonoš?

Krakonoš měl během staletí mnoho podob. Na starých mapách ze 16. století byl vyobrazen jako bizarní bytost s orlí hlavou, parožím a kozlíma nohama. Postupem času získal lidskou podobu, kterou známe dnes. Na kašnách, sochách či ilustracích ho nejčastěji vidíme jako statného muže v plášti, s kloboukem a holí.

Známí čeští umělci, jako Mikoláš Aleš, Josef Mánes nebo Adolf Born, ho zachytili v ilustracích, které zůstaly nesmrtelnými symboly české kultury. Sochy Krakonoše zdobí například Trutnov, Jilemnici nebo Janské Lázně.

Symbol národní identity

Krakonoš se stal nejen symbolem Krkonoš, ale také české identity a vztahu k přírodě. Jeho příběh ukazuje, jak kulturní snahy 19. století dokázaly přetvořit cizí vlivy a vytvořit postavu, která dnes patří neodmyslitelně k české kultuře. Ať už ho známe z pohádek, literatury nebo lidových vyprávění, jedno je jisté – Krakonoš má v srdcích Čechů své nezastupitelné místo.

Odkaz Krakonoše: Mýtus, který žije dál

Dnes je Krakonoš více než jen pohádková postava. Stal se ochráncem tradic, symbolem spravedlnosti a nezapomenutelnou ikonou českých hor. Jeho příběh nám připomíná, jak důležité je uchovávat dědictví minulosti a přizpůsobovat ho potřebám současnosti. A kdo ví, možná při další návštěvě Krkonoš zahlédnete jeho stín na horských hřebenech.

Zdroj: NoveRegiony.cz (odkaz)