Foto: Freepik
Největší mezera mezi délkou života a zdravým životem
Podle studie mají Američané největší rozdíl mezi celkovou délkou života a tzv. „healthspanem“ – obdobím života prožitým ve zdraví. V roce 2019 činil tento rozdíl 12,4 roku, což je nejvyšší číslo ze všech 183 sledovaných zemí. Na druhém místě se umístila Austrálie s mezerou 12,1 roku, následovaná Novým Zélandem (11,8 roku) a Spojeným královstvím (11,3 roku).
Co více, Spojené státy vynikají i nejvyšším celkovým zatížením chronickými a nepřenosnými nemocemi na světě. Toto zatížení se vyjadřuje počtem let strávených s nemocemi nebo postižením na 100 000 obyvatel.
Foto: Freepik
Vysoké náklady, slabé výsledky
Na první pohled tato zjištění možná nejsou překvapivá, zejména s ohledem na kvalitu a přístupnost zdravotní péče v USA. Analýza publikovaná v lednu organizací Commonwealth Fund ukázala, že:
- USA mají nejvyšší podíl dospělých s více chronickými onemocněními,
- nejvyšší míru obezity,
- nejnižší očekávanou délku života při narození mezi vyspělými zeměmi.
Amerika také vede v počtu zbytečných úmrtí, novorozenecké úmrtnosti a úmrtnosti matek. Paradoxní je, že Spojené státy vynakládají na zdravotnictví více peněz než jakákoli jiná vyspělá země. Přesto jejich výsledky zdaleka neodpovídají vynaloženým nákladům.
Celosvětový trend: Delší život, ale ne zdravější
Celkově vědci zaznamenali, že mezera mezi délkou života a zdravým životem se v globálním měřítku zvětšuje. Průměrně vzrostla z 8,5 roku v roce 2000 na 9,6 roku v roce 2019. Během tohoto období se celosvětová délka života zvýšila o 6,5 roku (na přibližně 73 let), zatímco zdravé roky života vzrostly pouze o 5,4 roku (na zhruba 63 let).
Ve Spojených státech ale rozdíl narostl ještě více – z 10,9 roku na 12,4 roku. To představuje téměř 29% nárůst oproti světovému průměru.
Nejvíce zasaženy jsou ženy
Nejvýraznější nerovnost byla zaznamenána mezi ženami, což je trend patrný po celém světě. Mezi lety 2000 a 2019 se délka života amerických žen zvýšila z 79,2 na 80,7 roku, tedy o 1,5 roku. Avšak jejich „healthspan“ – zdravé roky života – zůstal beze změny. Výsledkem je, že mezera mezi délkou života a zdravým životem u žen narostla z 12,2 na 13,7 roku.
U mužů vzrostla délka života z 74,1 na 76,3 roku (o 2,2 roku), přičemž zdravé roky života vzrostly o 0,6 roku. Jejich celková mezera byla v roce 2019 menší než u žen – konkrétně 11,1 roku.
Co přispívá k „nezdravým rokům“?
Hlavními faktory přispívajícími k tomuto zátěžovému rozdílu jsou v USA:
- duševní poruchy a poruchy spojené s užíváním návykových látek,
- onemocnění pohybového aparátu, jako jsou bolesti zad či artritida.
U žen hrály navíc klíčovou roli gynekologická a neurologická onemocnění.
„Paradox nemocí“ a budoucnost zdraví
Autoři studie upozorňují na tzv. „paradox nemocí“, kdy pokles akutní úmrtnosti vede k tomu, že lidé přežívají déle, ale zároveň žijí s vyšším břemenem chronických onemocnění. Tento trend představuje pro zdravotní systémy obrovskou výzvu, zejména v zemích, kde jsou náklady na péči již nyní extrémně vysoké.
Americký případ je v tomto ohledu varovným příkladem, který ukazuje, že samotné zvyšování délky života nestačí. Klíčovým cílem by mělo být prodloužení let života strávených ve zdraví, a to nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost.
Zdroj: ArsTechnica.com (odkaz)
