Foto: Freepik

Plastová stopa v lidském organismu: Zdravotní riziko budoucnosti?

Plasty se staly nepostradatelnou součástí moderního světa, ale jejich vedlejší produkt – mikroplasty – se čím dál více ukazuje jako skrytý ekologický a zdravotní problém. Tyto drobné plastové částečky o velikosti menší než pět milimetrů dnes nacházíme nejen ve vodě, potravinách či vzduchu, ale i v lidském těle. Studie v posledních letech odhalily jejich přítomnost v krvi, mateřském mléce, plicích a dokonce i mozku.

Vědci stále zkoumají, jaký vliv mají mikroplasty na lidské zdraví. Některé studie naznačují souvislost mezi vysokou koncentrací mikroplastů a vznikem zánětlivých procesů, narušením hormonální rovnováhy nebo oslabením imunitního systému. Nedávné výzkumy přinášejí znepokojivé zjištění – mikroplasty se hromadí především v mozku a játrech, a u lidí trpících demencí byly nalezeny v ještě vyšších koncentracích. Znamená to, že jejich přítomnost může přispívat k neurodegenerativním onemocněním?

Mikroplasty a lidský mozek: Co ukazují nové studie?

Vědecký tým z Novomexické univerzity provedl analýzu vzorků mozku, jater a ledvin odebraných při pitvách mezi lety 2016 a 2024. Výsledky jsou alarmující – v mozkové tkáni byly mikroplasty naměřeny v nejvyšší koncentraci. U vzorků starších několik let činila průměrná koncentrace necelých 3500 mikrogramů na gram tkáně, zatímco v novějších vzorcích z roku 2024 se číslo vyšplhalo téměř k 5000 mikrogramům na gram.

Mikroplasty v mozku
Mikroplasty v mozku

Foto: Freepik

Aby vědci ověřili, zda jde o dlouhodobý trend, porovnali tato data se vzorky z let 1997 a 2013. Ukázalo se, že množství mikroplastů v mozku soustavně roste. Znepokojivým zjištěním je, že vzorky od lidí, kteří trpěli demencí, obsahovaly mikroplasty v ještě vyšší koncentraci než ty od zdravých jedinců. Přestože zatím nebyla prokázána přímá souvislost mezi mikroplasty a vznikem neurodegenerativních onemocnění, vědci nevylučují jejich potenciální roli při zhoršování mozkových funkcí.

Mikroplasty se do mozku mohou dostávat různými cestami – vdechnutím, konzumací kontaminované vody a potravin, nebo dokonce skrze krevní oběh. Obavy vzbuzuje také jejich schopnost překonat hematoencefalickou bariéru, která chrání mozek před toxickými látkami. Jakmile se plastové částice jednou dostanou do mozkové tkáně, tělo nemá efektivní mechanismus, jak se jich zbavit.

Játra a ledviny: Jak se s mikroplasty vyrovnávají detoxikační orgány?

Dalším orgánem, kde vědci zaznamenali významný nárůst mikroplastů, jsou játra. Přestože absolutní koncentrace zde byla nižší než v mozku, mezi lety 2016 a 2024 došlo k prudkému nárůstu. Játra jsou klíčovým orgánem pro detoxikaci organismu a neustále filtrují krev. Pokud se v nich hromadí mikroplasty, mohou ovlivňovat funkci jaterních buněk, způsobovat záněty nebo přispívat k rozvoji onemocnění jako nealkoholová tuková jaterní choroba.

Naopak ledviny se zatím zdají být vůči mikroplastům odolnější – v jejich vzorcích vědci neodhalili tak výrazný nárůst koncentrací jako v mozku a játrech. Přesto se mikroplasty v ledvinách vyskytují, což vyvolává otázky ohledně jejich možného vlivu na funkci tohoto důležitého orgánu.

Jak se mikroplasty dostávají do lidského těla?

Mikroplasty pocházejí z různých zdrojů – od rozpadu plastového odpadu v přírodě, přes kosmetické a čistící prostředky, až po oděvy z umělých vláken. Do lidského těla se dostávají několika hlavními způsoby:

  • Vdechováním – mikroplasty se nacházejí ve vzduchu, zejména v městském prostředí a v interiérech s vysokým množstvím plastových materiálů.
  • Konzumací jídla a pití – plastové částice se běžně nacházejí v balené vodě, mořských plodech, soli, ovoci a zelenině.
  • Přímým kontaktem s plasty – prostřednictvím plastových obalů, kuchyňského nádobí a dalších běžných předmětů.

Jaký vliv mají mikroplasty na zdraví?

Vědci se zatím neshodnou na konkrétním dopadu mikroplastů na lidské zdraví, ale obavy jsou značné. Mezi potenciální rizika patří:

  • Zánětlivé reakce – imunitní systém může reagovat na mikroplasty jako na cizorodé částice a vyvolat chronický zánět.
  • Toxické účinky – mikroplasty často obsahují chemikálie, které mohou ovlivňovat hormonální systém a metabolismus.
  • Oxidační stres – přítomnost mikroplastů může podporovat produkci volných radikálů, což vede k poškození buněk.
  • Potenciální spojitost s neurodegenerativními chorobami – vysoká koncentrace mikroplastů v mozku u lidí s demencí naznačuje, že by mohly hrát roli při vzniku nebo progresi těchto nemocí.

Co můžeme udělat pro snížení expozice mikroplastům?

Zcela se vyhnout mikroplastům je téměř nemožné, ale existují způsoby, jak minimalizovat jejich příjem:

  1. Omezit plastové obaly a nádoby na potraviny – používat sklo, nerezovou ocel nebo keramiku.
  2. Vyhýbat se balené vodě – filtrovaná voda z kohoutku často obsahuje méně mikroplastů než balené vody.
  3. Zvolit přírodní materiály v oblečení – syntetická vlákna uvolňují mikroplasty při praní.
  4. Čistit vzduch v interiéru – pravidelné větrání a používání čističek vzduchu může pomoci snížit množství mikroplastů ve vzduchu.
  5. Podporovat omezení plastového odpadu – recyklace a snížení spotřeby plastů pomáhá omezit jejich dopad na životní prostředí.

Závěr: Blíží se plastová pandemie?

Nové výzkumy ukazují, že mikroplasty nejsou jen ekologickým problémem, ale i potenciální zdravotní hrozbou. Jejich přítomnost v mozku, játrech a dalších orgánech otevírá otázky, na které zatím nemáme jasné odpovědi. Budoucí studie by měly objasnit, jaké dlouhodobé účinky mohou mít mikroplasty na lidské zdraví a zda mohou přispět k rozvoji neurologických či metabolických onemocnění.

Mezitím je na každém z nás, abychom snížili svou expozici mikroplastům a přispěli k omezení plastového odpadu v našem každodenním životě.

Zdroj: aktualne.cz (odkaz)