PŘEHRAJTE SI CELÝ ČLÁNEK:

Foto: Pixabay

Právě svařák je nepostradatelnou součástí každého vánočního trhu či jakéhokoliv posezení s přáteli v těchto časech. Se svařákem je to pak jako s čímkoliv jiným. Každý má svůj recept a každý recept se dá považovat za správný. Určitě se mnou budete souhlasit, že důležité je udělat si to tak, jak to chutná právě mně, nehledě na to, zda to chutná tomu druhému.

Trocha historie neuškodí

Kdo by si myslel, že svařák je záležitostí posledních let, tak by se velice mýlil. Svařené víno si totiž dopřávali hojnými doušky již ve starověkém Římě. Tím, jak Římané putovali po Evropě a dobývali ji, si s sebou táhli i svůj oblíbený nápoj. Spory se však vedou o tom, zda svařák byl skutečně vynálezem Římanů nebo zda ho převzali například od Egypťanů.

Zajímavé je, že postupem času zůstala receptura prakticky netknutá. Stále se do něj přidává červené víno, aromatické koření, jako je hřebíček, skořice, badyán, anýz. Kdo zná vůni čerstvého svařáku, pochopí, proč se receptura nezměnila. Původní je prostě dokonalá.

Foto: Pixabay 

Svařák a jeho účinky na zdraví

I když mnozí jste určitě byli milovníky svařáku zejména pro jeho chuť a vůni, tak se svařáku nedají upírat ani jeho zdravotní účinky. Svařák například rychle zahřeje, a proto může pomoci při prochladnutí. Stejně tak je pro svůj vysoký obsah tříslovin doporučován při nachlazení.

Prakticky řečeno víno samo o sobě má spoustu léčivých účinků. Pokud jej doplníme o neméně zdravou skořici, hřebíček, badyán a anýz, máme doslova elixír zdraví. Dalšími účinky pak jsou:

  • antiseptické

  • rozšiřuje cévy, a proto se jedná o prevenci proti kardiovaskulárním onemocněním

  • ideální prevence proti chudokrevnosti

  • posiluje imunitu

  • zlepšuje náladu

  • dokáže mírně zvýšit tlak

  • podporuje trávení a také chuť k jídlu

Svařené nesvařené víno

Již z názvu by člověk mohl usuzovat, že svařené víno by mělo být svařené, a tedy projít bodem varu. Ale přitom alkohol se z vína odpaří již při teplotě 78°C. Pokud necháme veškerý alkohol vyvařit a svařák budeme vařit klokotem jako polévku, ručím vám za to, že to nebude příliš valný chuťový zážitek.

Proto odborníci upřednostňují označení „horké víno“ místo „svařené víno“. Označení horké víno vychází i z německého překladu „Glühwein“. V dnešní době se podává svařák teplý hlavně kvůli chuti a vůni, ale původní smysl byl spíše konzervovat víno, aby vydrželo déle a ochránit ho před nákazou případných bakterií.

Dalším důvodem, proč vznikl svařák, byla i potřeba nějakým způsobem zpracovat víno, které bylo buď nepovedené či přímo zkvašené. I dnes se používá na svařák spíše obyčejné krabicové víno. Pokud totiž do škaredého vína přidáte hodně cukru, spoustu aromatického koření a zahřejete to, chuť původního vína prakticky zanikne. Svůj recept, jak zachránit špatné víno měl i slavný bavič Vladimír Menšík ve své scénce s názvem “Vománkové víno”.

 

Věřím tomu, že i dnes trhoví prodejci svařáku za malý peníz odkoupí z vinoték jinak neprodejné víno a zpracují ho do lahodného nápoje tak, jako kdysi naši předci. Shodneme se však na tom, že by víno mělo být ještě před okořeněním alespoň trochu pitelné. Prodávají se již i hotová svařená vína v krabicích nebo v lahvích, ale zde si musíme dávat pozor na složení, protože se mnohdy nejedná o výrobek z vína, ale pouze výrobek obsahující i víno.

V praxi je při přípravě svařáku potřeba dodržet zejména několik zásad, jako například pracovat s pitelným a alespoň trochu slušným vínem, svařák nesmíte svařit a také nesmíme šetřit na koření. Spolu s kořením můžeme přidat i plátek citronu a pomeranče, čímž dostaneme další hodnotné aroma do našeho nápoje.

Zdroj: vinarnik.cz (odkaz)