Foto: Pixabay

Každá práce má dvě strany. Ze strany zaměstnavatelů je důležité, aby z každého zaměstnance dostali co nejvíce – jinými slovy, aby zaměstnanec za co nejmenší mzdu vyrobil či vyprodukoval za hodinu co největší množství produktů a služeb. K tomu používají různé nástroje, jako je zvyšování mzdy, různé benefity nebo jen prostý nátlak.

Z pohledu zaměstnance je ale situace jiná. Zaměstnanec to vnímá tak, že chodí kolikátý rok do stejné práce za stejné peníze, ale chce se po něm více a více práce. To musí logicky vést k jediné věci – zaměstnanec přestává být efektivní a nezáleží mu tolik na práci a spíše přemýšlí, kde by mohl svou práci trochu ošidit, aby se tolik nenadřel.

Právě o tomto jevu psal i článek vydaný v The Washington Post a lze se důvodně domnívat, že se tento jev vyskytuje i u nás. Doslova se v něm píše: „Zaměstnavatelé ve Spojených státech se obávají, že jejich zaměstnanci odvádějí méně práce, a statistiky potvrzují, že jejich obavy jsou oprávněné. Produktivita, tedy měřítko toho, kolik zboží a služeb dokáže zaměstnanec vyprodukovat za hodinu, se v USA podle údajů ministerstva práce v první polovině roku snížila nejvýrazněji od roku 1947.“

Velké technologické společnosti, jako je Meta Platforms, Amazon či Google, také popisují sníženou výkonnost svých zaměstnanců a prosí je o větší efektivitu. To se dá přeložit jako – pracuj rychle, efektivně a s úsměvem. Největší tlak bude asi vyvíjen střední management, který má za úkol přimět otrávené zaměstnance zase k velkým výkonům.

Foto: Pixabay

Některé společnosti na to jdou ale jinak. Například Amazon nasazuje umělou inteligenci, kde to jde, aby kontrolovala své zaměstnance. Amazon hlídá každého řidiče, skladníka i operátora a finančně je také ohodnocuje dle jejich výkonnosti. Z pohledu zaměstnanců je to obyčejné šmírování a jedná se dle webu Seznam Zprávy o vykořisťovatelský bezcitný kapitalismus.

Podle bývalého amerického ministra financí Lawrence Summerse může být příčinou fakt, že mnoho zaměstnanců v letech 2020 a 2021, tedy v době pandemie koronaviru, pracovalo extrémním způsobem a nyní jsou prostě již unaveni. Všichni se ale dle článku shodují, že nelze určit přesná příčina tohoto jevu.

Při použití selského rozumu je to ale naprosto evidentní – lidé nejsou roboti a mají své potřeby. Do práce se nechodí totiž uspokojovat své potřeby, ale vydělat peníze na nájem, stravu, atp. Zaměstnavatelé ale chtějí, aby tam zaměstnanci s trochou nadsázky i přespávali. Lidé jsou prostě „dojetí“ na maximum a už jedou jen na setrvačnost a dělají jen to, co musí. Málokdo již má nějakou invenci.

Poté, co přijdou domů sesbírají zbytek sil, aby se dostali ze všech depresí, úzkostí a aby zpracovali efektivně pracovní stres. Nejlepším lékem v tomto případě je odpočinek a rekonvalescence.

Ta ale může trvat i dlouhé měsíce. Problémem také je, že jen skončila pandemie koronaviru, tak se objevil další stresový faktor v podobě války na Ukrajině. Správnou reakcí managementu by tedy bylo svůj tým podpořit a ne ho vyhodit a nahradit vyhořelými nováčky. Pokud firma své lidi podrží, může se stát, že za pár let bude mít místo demotivovaných a vyhořelých zaměstnanců věrné a loajální partnery.

Zdroj: SeznamZpráva.cz (odkaz)