Foto: Freepik

Pocit hladu je základní biologická potřeba, která řídí naše chování, ale vědci stále odhalují nové faktory, které ho ovlivňují. Možná si myslíte, že pokud jste právě dojedli, vaše tělo už žádné další jídlo nepotřebuje. Přesto se vám může zdát, že byste si „ještě něco dali“. Podle nejnovějších výzkumů to ale nemusí být otázka skutečné potřeby kalorií, nýbrž složitějšího mechanismu v mozku, který vyvolává chutě na kalorická jídla bez ohledu na to, zda máte prázdný žaludek.

Jak vlastně vzniká pocit hladu?

Za hlad jsou primárně odpovědné hormony, především ghrelin. Tento hormon vylučovaný žaludkem signalizuje mozku, že je čas se najíst. Hladina ghrelinu stoupá, když je žaludek prázdný, a klesá po jídle, čímž tělo dostává signál, že má dostatek živin. Další roli hrají i střevní hormony a mechanické roztažení žaludku a střev, které rovněž vysílají informace o sytosti.

Pocit hladu
Pocit hladu

Foto: Freepik

Zjednodušeně řečeno, pokud jste hladoví, je to obvykle kvůli tomu, že váš organismus potřebuje energii. Jenže co když hlad přichází i v situacích, kdy by logicky neměl?

Nový objev: Nervový okruh, který „touží“ po jídle

Podle nedávné studie vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles, publikované v prestižním časopise Nature, existuje v mozku speciální obvod, který nás nutí hledat chutná jídla, i když nejsme fyzicky hladoví.

Tento nervový okruh se nachází v oblasti zvané periakveduktální šedá hmota (PAG), která se podílí na regulaci emocí a reakcí na stres. Výzkumníci zjistili, že aktivace určitých buněk v této části mozku vede ke zvýšené touze po vysoce kalorických potravinách, zejména těch bohatých na cukry a tuky.

A co je ještě zajímavější – tento mechanismus nefunguje jen u hladových jedinců, ale dokáže „přesvědčit“ mozek, že si má jídlo vyhledat, i když už tělo žádné kalorie nepotřebuje.

Myši raději riskovaly elektrošok, než by se vzdaly jídla

Vědci tento obvod zkoumali pomocí experimentů na myších, u kterých stimulovali neurony v PAG pomocí optogenetické metody. Jakmile tyto neurony aktivovali, myši okamžitě začaly hledat jídlo – dokonce i tehdy, když byly předtím zasycené.

Nejvíce je přitahovaly vysoce kalorické potraviny, jako jsou ořechy, čokoláda nebo tučné sýry. Myši byly dokonce ochotné snést mírný elektrošok, jen aby se k těmto lahůdkám dostaly.

Tento experiment ukázal, že nově objevený mozkový obvod funguje spíše jako „spínač chuti“ než skutečný hladový signál. Nejde tedy o to, že bychom jídlo potřebovali, ale spíš po něm toužili.

Proč nás mozek nutí jíst, i když už nepotřebujeme kalorie?

Evoluční biologie nabízí jedno možné vysvětlení: v přírodě bylo vždy výhodné najíst se, kdykoliv byla dostupná kalorická potrava, protože další příležitost mohla přijít až za několik dní. Naši předci si tak vytvořili mechanismus, který je motivoval k přejídání, kdykoliv to bylo možné.

Jenže v dnešní době nadbytku jídla je tento mechanismus spíše na škodu. Pokud máte po jídle často chuť na sladké nebo mastné pochoutky, možná je na vině právě tento nervový obvod.

Můžeme tento „falešný hlad“ vypnout?

Podle studie vědci zjistili, že pokud se aktivita tohoto mozkového okruhu sníží, myši přestávají vyhledávat jídlo – dokonce i když jsou fyzicky hladové. To naznačuje, že by v budoucnu mohly existovat metody, jak regulovat pocit hladu například pomocí neinvazivní stimulace mozku.

Zatím ale nejlepší strategií, jak se vyhnout zbytečnému přejídání, je věnovat pozornost signálům svého těla. Pokud se cítíte plní, ale přesto máte chuť na další jídlo, zkuste se zamyslet:

✅ Nejde spíš o chuť než o skutečný hlad?
✅ Není vaše touha po jídle spojená se stresem nebo nudou?
✅ Nejíte často vysoce průmyslově zpracované potraviny, které mohou ovlivňovat chuť k jídlu?

Výzkumy naznačují, že regulace hladu je mnohem složitější, než jsme si dříve mysleli. Ať už je to touha po čokoládě večer před spaním nebo chuť na něco dobrého hned po obědě, možná za tím nestojí jen žaludek, ale také váš mozek, který vás přesvědčuje, že „by to stálo za to“.

Závěr: Hlad není jen o žaludku, ale i o mozku

Nové vědecké poznatky ukazují, že hlad není jen o tom, zda máme prázdný žaludek. Mozek obsahuje mechanismy, které nás nutí vyhledávat jídlo, i když ho fyzicky nepotřebujeme. Tento objev může v budoucnu pomoci v boji proti obezitě nebo poruchám příjmu potravy.

Mezitím můžeme využít to, co víme už dnes: vědomé stravování, kvalitní výživa a pochopení vlastních chutí jsou klíčem k tomu, jak se vyhnout zbytečnému přejídání. Takže až příště po obědě pocítíte „hlad“, zkuste se zamyslet – je to opravdu potřeba těla, nebo jen hra mozkových obvodů?

Zdroj: Stoplusjednicka.cz (odkaz)