Foto: Freepik

Návrat šelmy, která rozděluje společnost

Kdysi bylo běžné usínat pod širákem v jizerskohorských lesích, poslouchat šumění stromů a cítit bezpečí hluboké přírody. Dnes se ale mnozí turisté a chataři přiznávají, že by si už netroufli – alespoň ne s klidnou hlavou. Důvod? Vlci. Tento predátor, který byl v české krajině po staletí vyhuben, se vrací ve stále větším počtu. A zatímco ochránci přírody ho vítají jako přirozeného regulátora zvěře, farmáři a chovatelé mají jiný pohled – pro ně představuje vlk nebezpečí, které každoročně způsobuje rostoucí škody na stádech.

V Libereckém kraji dnes žije už šest vlčích smeček, jejichž populace se odhaduje na 40 až 60 jedinců. Nejvíce se vyskytují v Jizerských a Lužických horách, na Kokořínsku a v Krkonoších. S jejich rostoucím počtem ale roste i počet útoků na hospodářská zvířata. Jen v loňském roce bylo zaznamenáno 89 škodních událostí, což řadí Liberecký kraj na první místo v republice.

Co to znamená pro místní obyvatele? Strach, nejistotu, ale také rostoucí finanční zátěž. Náklady na náhrady škod způsobených vlky prudce vzrostly – zatímco před šesti lety byly v jednotkách milionů, dnes už stát a kraj vyplácí farmářům až pět milionů korun ročně. A otázka, zda je možné se vlkům bránit, stále nemá jednoznačnou odpověď.

Vlk v přírodě
Vlk v přírodě

Foto: Freepik

Vlci v Libereckém kraji – přínos nebo problém?

Vlci jsou chráněným druhem, což znamená, že jakýkoli zásah do jejich populace je přísně regulován. To vyvolává kontroverze – chovatelé ovcí, koz a dalších hospodářských zvířat se cítí bezmocní a volají po možnosti regulace počtu vlků. Na druhou stranu odborníci upozorňují, že vlci hrají v ekosystému klíčovou roli.

„Vlk je přirozený regulátor zvěře. Pomáhá redukovat přemnoženou populaci spárkaté zvěře, která způsobuje obrovské škody na lesních porostech,“ vysvětluje Jiří Klápště, náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství. „Když se na situaci podíváme optikou škod, tak necelé tři miliony korun za útoky vlků nejsou nic ve srovnání s tím, kolik stojí škody způsobené přemnoženými srnci a jeleny – ty jdou do stovek milionů.“

Jenže tento argument neuspokojí farmáře, kterým vlci pravidelně likvidují stáda. Zvlášť postižení jsou chovatelé na Frýdlantsku a Českolipsku, kde se vlčí útoky vyskytují nejčastěji. A i když se mnoho z nich snaží stáda chránit elektrickými ohradníky či pasteveckými psy, ne vždy to stačí.

Jak se chovatelé brání a kdo jim pomáhá?

V reakci na rostoucí počet útoků začal Liberecký kraj poskytovat finanční podporu na ochranná opatření. Chovatelé si tak mohou zažádat až o půl milionu korun na instalaci elektrických ohradníků nebo na pořízení pasteveckých psů. Ministerstvo životního prostředí ale oznámilo, že na tento typ opatření už letos nebude přispívat, takže se situace může ještě více zkomplikovat.

„Nejdůležitější je prevence,“ říká Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny. „Učíme chovatele, jak se bránit, a organizujeme semináře, kde se dozvědí, jak správně stavět zabezpečení pro svá stáda. Osvěta v této oblasti roste a díky tomu už není útoků tolik jako dříve.“

Podle Roberta Erlebacha z Regionální agrární rady Libereckého kraje ale chovatelé stále nejsou spokojení. „I když si dnes můžeme žádat o dotace, pořád je to pro nás zátěž. Vlci útočí i na dobře zabezpečené farmy, navíc jejich přítomnost stresuje hospodářská zvířata, což má dopad na produkci. Situace se možná zlepšila, ale rozhodně není ideální.“

Přesouvají se vlci blíž k lidem?

Další znepokojivý trend, který odborníci sledují, je postupné rozšiřování vlčí populace do vnitrozemí. Zatímco dříve se drželi převážně příhraničních oblastí, dnes už se objevují i v lokalitách, kde se s nimi ještě před pár lety vůbec nepočítalo. To vyvolává otázky, zda se vlci přizpůsobují přítomnosti lidí a jestli se v budoucnu nestanou ještě větším problémem.

Zatím ale odborníci uklidňují – vlci jsou přirozeně plaší a kontakt s lidmi se snaží vyhýbat. Přesto se občas objeví případy, kdy se jednotlivec zatoulá až k lidským obydlím. To se stalo například na konci loňského roku, kdy byl vlk několikrát spatřen nedaleko obce u Turnova. V podobných případech je důležité zachovat klid, nepanikařit a informovat příslušné úřady.

Co dál? Regulace, nebo soužití?

Vlci jsou v Libereckém kraji realitou, se kterou se lidé budou muset naučit žít. Otázkou zůstává, zda bude v budoucnu možné jejich počet regulovat, nebo zda se lidé budou muset přizpůsobit a investovat více do ochrany svých zvířat.

Ochránci přírody se staví na stranu soužití – podle nich vlci do krajiny patří a jejich přítomnost je přínosem. Chovatelé ale namítají, že pokud stát chce vlky chránit, měl by také více podporovat ty, kterým způsobují škody.

A tak se v české krajině odehrává tichý konflikt mezi přírodou a člověkem. Vlci se vrátili a zdá se, že se jen tak nehodlají vzdát svého nového domova. Je na nás, jak se s tímto návratem vyrovnáme – jestli budeme vlky vnímat jako hrozbu, nebo jako součást divoké přírody, kterou je třeba chránit.

Závěr: návrat vlka jako zkouška pro člověka

Příroda se mění a my s ní. Vlci, kdysi vyhubení, se znovu objevují v našich lesích a vyvolávají emoce na obou stranách. Pro někoho jsou symbolem divoké krajiny, pro jiného noční můrou, která ohrožuje živobytí. Jedno je jisté – tento návrat nebude bez problémů.

Budoucnost soužití s vlky bude záviset na tom, jak dokážeme skloubit ochranu přírody s ochranou hospodářství. Zatímco jedni volají po přísnější regulaci, druzí věří, že řešením je lepší zabezpečení a informovanost. Jedno je ale jisté – vlk je zpět a my se s tím budeme muset naučit žít.

Zdroj: Novinky.cz (odkaz)