Foto: Žádný Špeky, autor: Vendula Erlebachová
Pro start naší cesty si můžete vybrat hned dvě lokace, a to kratší variantu, kdy zastavíte v obci Klokočí a delší variantu, kdy zastavíte v obci Rotštejn. Při té druhé variantě půjdete kolem hradu Rotštejn dál po žluté a přijdete ke Klokočským průchodům. Tuto trasu si projdeme někdy příště.
Dneska začínáme v obci Klokočí, kde na tamní autobusové zastávce je dostatečně velké parkoviště pro cca 15 aut. Z parkoviště se vydáme směrem do kopce k hlavní křižovatce, kde odbočíme první odbočku doprava. Dostaneme se na další křižovatku, kde potkáme nádhernou roubenku s kapličkou, kterou naleznete i v naší fotogalerii.
U této kapličky zabočíme doprava a dostaneme se zřejmě na náves, kde jsou tři staré lípy, u těch zamíříme doleva do kopce a do lesa. Zde uvidíte téměř zarostlou cestičku s keři pámelníku (bílých práskacích kuliček). Tou se dostanete až do pověstných Klokočských průchodů. Naše cesta je jen 4 km, protože prochází právě těmito průchody, které na relativně malém úseky dělají převýšení cca 70 m. Jde o prudké a úzké schodiště vytesané do pískovcových skal.
Po výstupu nahoru je zde křižovatka, na které je mimo jiné i nádherná vyhlídka na obec Klokočí i na nádherné sady, které se rozprostírají pod vyhlídkou. Zvláště v květnu je zde skutečná podívaná. My se však vydámě přímo rovně, tj. po žluté turistické značce. Odtud je to pak spíše rovina po zpevněném terénu. Po zhruba 150 metrech přejde zpevněná lesní cesta na lehce rozbitou asfaltovou cestu, na které se nachází i malé bistro.
To nás okouzlilo, protože je to krásná roubenka (viz naše fotogalerie), kde nenabízejí žádné smažené klasiky, ale třeba špaldové palačinky, makový koláč z celozrnné mouky nebo chleba s domácí řepovou pomazánkou. Na cestě zpět jsme se zde zastavili, protože nás tato oáza vyloženě nalákala.
Poté, co minete toto bistro si hlídejte po levé straně odbočku do lesa. Je celkem neviditelná, ale je u ní cedule (nachází se hned za odpočívadlem). Zpočátku to bude vypadat trochu jako prales a určitě to není vhodné pro kočárky, ale hned po pár metrech se vám otevře doslova oáza. Stále postupujete po žluté turistické značce až k jeskyni.
Cesta je vápencová s jemným bílým pískem propletená s kořeny. Celou cestu jdete v podstatě na ochozu skal, takže máte nádherné výhledy přímo do údolí. Je však potřeba dbát zvýšené opatrnosti, abyste nespadli. Podél celé cesty rostly doslova plantáže vřesu a brusinek. No, připadali jsme si jako v pohádce. Prohlédněte si naši fotogalerii, abyste uvěřili.
Po nějaké době budete muset slézt jeden větší kámen a následně vás čeká ještě pár schodů. To už se ale ocitáte v údolí s jeskyní. Je temnější a chladnější. Cesta vede podél skalní stěny. Po pár metrech vidíte ve skále vydlabaná nápis Postojná a hned za ním ceduly s informacemi, které jsou uvedeny níže.
Vchod do jeskyně samotné je pak velice malý a musíte lézt po čtyřech. Ve vnitř je ale ohromná síň 16 x 18 metrů a soustava chodeb, která má cca 75 metrů. Určitě si ale nezapomeňte nějakou silnou baterku, protože mobil vám zde stačit určitě nebude. Pokud se zde nevyznáte, raději se hloubějí do jeskynního systému nepouštějte.
Uvnitř je pak stálá teplota cca 10 stupňů, žádný vítr a velice příjemně vlhký vzduch. Proto jsem také míří mnohé ozdravné pobyty lidí s dýchacím problémy a alergici. Uvnitř jeskyně je hromada písku, který se velice boří. Když vylezete opět ven, doporučujeme chvíli počkat, než se vaše tělo vyrovná s teplotním šokem. Vraceli jsme se tentokrát po stejné trase, po jaké jsme přišli.
I když to byly jen 4 km, byla to celkem náročná trasa, kde jsme se plazili i zdolávali velké převýšení. Na cestě zpátky jsme se zastavili v onom bistru na točený radler a výborný makový koláč z celozrnné mouky a pečený z tvarohu místo z tuku. Říkal jsem si, jestli ta paní sleduje také náš pořad „Zdraví na talíři“. Každopádně je to skoro jako zázrak, že člověk narazí na občerstvení, které není plné spáleného tuku.
Foto: Žádný Špeky, autor: Vendula Erlebachová
Největší jeskyně Českého ráje Postojná – Amerika
Jeskyně Postojná má i svůj lidový název „Amerika“. Název této jeskyně dali hospodáři z vesnice, která stála na pláních nad ní. V těchto místech se jim totiž ztrácela dobytčata. Ve snaze zvířata ochránit, na ně volali „Postoj malá“, z čehož se časem stal název jeskyně Postojná.
Jak jeskyně vznikla
Na skalních stěnách Klokočských skal jsou viditelné různé projevy eroze a odnosu hrubozrnných pískovců, především působením vody a větru. Právě tyto procesy rovněž způsobily vytvoření místních jeskyní, které zahrnují různé typy jako puklinové, rozsedlinové, suťové, výklenkové a vrstevnaté jeskyně.
Skalní dutiny reprezentují vzhledem k jedinečným podmínkám konzervace výjimečný způsob uchovávání informací, dokumentující vývoj přírodního prostředí. Tyto dutiny obsahují schránky drobných měkkýšů, kosti zvířat a další pozůstatky, stejně jako pyl rostlin, zbytky zkamenělých dřevin, semena a plody. Tyto nálezy často doprovází archeologické objevy, což umožňuje rekonstrukci paleoekologie krajiny.
Revizní a záchranný archeologický výzkum provedený v letech 2016 a 2017 upřesnil a doplnil informace získané před více než 60 lety od J. Filipa, F. Proška a L. Jisi. Bylo potvrzeno, že jeskyně a její okolí byly využívány pastevci od mladší doby bronzové, a že tyto prostory byly navštěvovány lidmi již v období před 9 000 až 8 000 lety před naším letopočtem. Návštěvy člověka byly zaznamenány jak v pozdním paleolitu, tak v mezolitu a dokonce i ve starší době bronzové.
Dalším zajímavým jevem v jeskyních Českého ráje jsou podzemní ekosystémy zvané kořenové krápníky. Tyto krápníky se skládají z hustého pletiva kořenů, smíšeného s pískem a rozkládající se organickou hmotou. Často jsou pokryty vrstvami hub, které poskytují potravu některým bezobratlým živočichům.
Jeskyně a mnoho výběžků na skalách slouží jako dočasné nebo trvalé úkryty především pro netopýry. Mezi zde žijícími ohroženými druhy patří Vrápenec malý, netopýr černý, netopýr hvízdavý a netopýr ušatý. Tyto prostředí také hostí kriticky ohrožené druhy rostlin, jako je například vláskatec tajemný.
Zdroj: uživatelské hodnocení Žádný Špeky, informační tabule Postojná – Amerika