Foto: Žádný Špeky, autor: Lukáš Erlebach

Bozkov je malebná obec lěžící poblíž Semil, která byla založena v polovině 14. století. V obci žije stále poměrně málo lidí, ale přesto stojí z návštěvu. Jsou zde slavné Bozkovské dolomitové jeskyně, kaplička se zázračnou vodou nebo kostel „Panny Marie Královny hor“. Historie tohoto kostela i Bozkova je pak opletena potvrzenými zázraky a i samotný název obce odkazuje na zázračnou vodu „Boží voda“.

O tomto místě si povíme něco příště v rubrice „Sport“, kde vám toto místo detailně nafotím a popíšu. Dnes se budeme zabývat kostelem a konkrétně barokními varhanami obsahujícími 1 298 píšťal. V tamním kostele se totiž nachází velice vzácné barokní varhany, které bohužel poznamenal zub času i červotoč. Posledních několik let se tak na ně nedalo vůbec hrát.

Místní kněz, Krzysztof Mikuszewski, se však rozhodl vzít celou situaci do vlastních rukou a jak sám říká: „S pomocí Boží a Panny Marie“ se rozhodl podniknout vše k tomu, aby tento skvost mezi varhanami zachoval. Před deseti lety tak započala nákladná rekonstrukce varhan, která si vyžádala velké finance, mnoho trpělivosti a řadu modliteb.

Peníze se sháněly těžko, ale přispěl každý, kdo mohl. Místní kněz využil všechny možné způsoby, granty i soutěže, aby získal každou korunu. Na počátku to vypadalo až nemožně, ale nyní si může oddechnout, protože rekonstrukce varhan byla dokončena a jsou plně připraveny k provozu. Nyní je již čeká jen oficiální posvěcení od biskupa tamní diecéze, Jan Baxanta, které se bude konat slavnostně 21. října.

Otci Krzysztofovi to však nestačilo a paralelně s varhanami započal rekonstrukci jednoho z bočních oltářů a plánuje renovaci postupně všech částí kostela. Stal se z něj tak „bozkovský hrdina“ a místní si ho pro to váží. Nyní si ale povíme trochu více o historii varhan. Jelikož toho bylo napsáno poměrně málo, musel jsem si vypůjčit text z časopisu „Z Českého ráje a podkrkonoší“ z roku 1992, kde byl otištěn historický text pojednávající mimo jiné o bozkovských varhanách. Dočteme se zde i zmínku o tom, že původně barokní skvost byl podle některých až necitelně upraven do romantického stylu v pozdějších letech.

Foto: Žádný Špeky, autor: Lukáš Erlebach

Historie bozkovských varhan

Varhany mají ve světě hudby a náboženství dlouhou a bohatou historii. Ve vašem textu se dozvídáme o zajímavé historii varhan umístěných v kostele Páně, které sahají až do druhé poloviny 18. století.

Původní použití a zakáz používání

První zmínka o těchto varhanách souvisí s provozováním hry nazvané “O umučení Páně”. Jak se zdá, tato hra byla prováděna za použití varhan jako doprovodného nástroje. Bohužel tamní farář Dušek zakázal divadelní představení v kostele. Jenomže varhany pro svůj správný chod potřebují právě co nejvíce hraní. 

Žádost o rozlišení varhan a rekonstrukce

V 30. letech 19. století byla podána žádost knížecímu patronátnímu úřadu v Sychrově o rozlišení varhan. Toto rozlišení se však uskutečnilo až v roce 1842 a celou práci provedl věhlasný varhaník Ingác Prediger z Albrechtic. Byla to vlastně rekonstrukce starších varhan Ambrože Tauchmana z roku 1763, které byly původně ceněny na 1000 zlatých.

Další změny a úpravy

Varhany v kostele v Bozkově prošly během své dlouhé historie několika dalšími změnami a úpravami:

  • V roce 1852 proběhla přestavba od Josefa Predigera. V rámci této přestavby pak byla nahrazena varhanní skříň zcela novou skříní a zároveň byl přidán i horní pozitiv.

  • V letech 1897 – 1912  se odehrála romantická úprava varhan pod vedením Josefa Kobrleho.

  • V roce 1939 pak byla potřeba jistá modernizace varhan, které se ujal Josef Melzer z Kutné Hory. Po této opravě zůstaly pouze osmistopé a čtyřstopé hlasy.

  • Další výměny starých  poškozených píšťal se pak varhany dočkaly až v roce 1939. Během této opravy byl nainstalován i nový skříňový měch od pana Kobrleho z dílny Ženatý a Kunt z Lomnice nad Popelkou.

  • Poslední významnou úpravou byl zásah v roce 1948, kdy se renovátoři pokusili obnovit původní hlasovou dispozici.

I přes tyto mnohé změny a úpravy si varhany zachovaly svou zvukovou charakteristiku, která je přiznačná pro albrechtickou dílnu. To je částečně díky vynikající konstrukci zásuvkových vzdušnic, která přispěla k udržení autentičnosti zvuku.

Zdroj: ročenk „Z Českého ráje a podkrkonoší“ – ročník 1992, informace z tamní farní kroniky, farnostbozkov.cz (odkaz)