Foto: Freepik
Původně jsem si myslel, že při porodu je s vámi vždycky doktor. Ten vás přijímá na oddělení a chodí na pravidelné kontroly. Většinu času jste ale v porodním boxu naprosto sama. Kdo s vámi je ale celou dobu a usilovně se o vás stará, je právě porodní asistentka. Řeší s vámi veškeré problémy, nosí pití, podkládá vám záda a když potřebujete, tak vás i chytí za ruku. Zkrátka je to takový dobrý anděl, který vás provede celým porodem. Nyní již bude následovat onen slibovaný rozhovor.
- Jaký je průběh přijímání maminky poté, co přijde na oddělení a kdy nastupuje role porodní asistentky?
Úplně první kontakt s maminkou máme hned při registraci do porodnice. To probíhá v ukončeném 36. týdnu, kdy maminka dostane od svého gynekologa v poradně takovou žádanku, se kterou přijde sem k nám po tom 36. týdnu. My tady se s ním pobavíme, odebereme anamnézu a vyplníme všechny důležité dokumenty pro samotný porod. Ty jsou důležité proto, aby až přijde samotný porod, jsme maminku nezatěžovali zbytečným papírováním. Tomu se říká check-in.
A v podstatě když maminka v den porodu vstoupí na porodní sál, tak je zde přímo kontakt od první chvíle. Maminka na nás zazvoní, že jí odtekla plodová voda nebo má pravidelné kontrakce a my ji odvedeme na porodní sál. Zjistíme, co se děje, zda jsou kontrakce, jak časté jsou kontrakce a zda již plodová voda odtekla. Většinou maminky chodí s pravidelnými kontrakcemi, s prasklou vodou, že cítí změnu u pohybů miminka (jsou menší, častější nebo je necítí vůbec) nebo případně i začnou dole krvácet. To jsou takové čtyři nejčastější důvody, proč nás vyhledávají.
To ostatně od nás vědí už od check-inu. Tam jim říkáme, že kdyby se cokoliv dělo, tak ať se ozvou nebo ať přímo dorazí. Já vždycky říkám, že je lepší přijít třikrát kvůli ničemu než něco promeškat a zanedbat. Hned jak maminka vchází na porodní sál, už jí otevíráme dveře, už se o ně staráme a představíme se jí jménem.
- Jak probíhá příjem na porodní sál?
Po příchodu na porodní sál se maminky zeptám, co se děje a natočíme monitor srdíčka u miminka nazývaný CTG. Dále jí změříme tlak, zkontrolujeme moč a poté teprve voláme lékaře. Po vyšetření lékařem si řekneme zbytek. Od toho se totiž všechno odvíjí. Podle vyšetření poznáme, zda porod již začal, jestli je v běhu nebo jestli se ještě nic neděje.
- Pokud je to již k porodu, může si maminka udělat nějaké pohodlí?
Ano, ale záleží na tom, ve které fázi ten porod je. Například když maminka přijde, že ji odtekla voda, ale ještě nemá ty porodní bolesti, tak jí sami doporučujeme nějaký relax a pohodlí. Může si pustit třeba relaxační hudbu, může se najíst a napít. V této fázi se čeká, až začnou kontrakce.
Když už pak přijdou ty kontrakce, tak to už je takový náročnější a od této chvíle se o ní intenzivně staráme. Doporučujeme jí úlevové polohy, sprchu, skákací míč, vyprázdníme střeva pomocí klystýru, atp. Takže od příjmu do nemocnice se od maminky nehneme.
- Jak dlouho jste s maminkou?
Prakticky nepřetržitě od prvního zazvonění na oddělení, až po odchod na oddělení šestinedělí spolu s miminkem. Tam si maminku ale přebere další porodní asistentka, která má na tom oddělení zrovna službu. U toho porodu jsme tak víceméně pořád.
- Vím, že to je individuální, ale jaká je průměrná délka porodu?
Hlavní rozdíl je v tom, jestli maminka rodí poprvé, podruhé nebo vícekrát. U prvorodiček je standardní doba porodu kolem 12. Maminkám se to zdá jako dlouhá doba, ale není to nic výjimečného. Druhý porod pak bývá kratší, ale není to pravidlo. Je to individuální u každé maminky.
Foto: Freepik
- Jestliže měla maminka první porod císařským řezem, může být druhý porod vaginální?
Pokud je maminka zkontrolována na check-in pomocí podrobného ultrazvuku, kde se kontroluje mimo jiné i stav jizvy na děloze, tak se může maminka domluvit s lékařem na tom, že by chtěla rodit spontánně (těch kritérií je ale více, které musejí být splněny respektive nesplněny, aby mohlo být ženě umožněno rodit vaginálně po předchozím císařském řezu). My jsme za to rádi, protože preferujeme spontánní porody. Ne vždy to dopadne, ale vždy se snažíme, aby vše bylo v pořádku.
- Jaké jsou nejčastější komplikace při porodu a jak se řeší?
Miminko se může třeba nalokat vody a mít problémy s dechem. Může uvnitř porodních cest dojít například k hypoxii, kdy to miminko nemá dostatek kyslíku. To může mít několik příčin jako například omotaný pupečník kolem krčku nebo tělíčka. Příčin ale může být vícero. Tato je ale nejčastější, ale právě proto maminky pravidelně monitorujeme, protože ze srdečních ozev jsme schopní zjistit, zda má miminko dostatek kyslíku nebo ne.
Další vážnější komplikací je pak na straně maminky krvácení po porodu. To se dá dobře zvládnout, ale pouze v nemocnici. Neumím si představit řešit poporodní krvácení v domácích podmínkách. Obě ty komplikace jsou vlastně zvládnutelné jen v nemocnici pomocí léků a včasného zásahu.
- Jak se to dělá, když už nastala druhá fáze porodní a maminka má třeba zánět močových cest a potřebuje nutně na záchod?
Záleží to na domluvě a na aktuálním průběhu monitorovacího vyšetření. Pokud není monitor v pořádku a vykazuje nějaké nesrovnalosti, tak maminku neradi odpojujeme. Jestli ale mají vše v pořádku, tak monitor odpojíme, maminka si dojde na záchod a následně jí zase připojíme. U nás je navíc možnost i telemetrie. Je to vlastně měření na dálku, kdy mamince dáme na bříško sondu, která tam zůstane po celou dobu porodu a nepřetržitě snímá. Maminka tak není připoutána na lůžko. Je tam ale příplatek 1 700 Kč.
- Jaké jsou výhody či nevýhody jednotlivých rodících pozic?
Záleží na tom, jaká pozice je pro maminku pohodlná. Některá preferuje v polosedu a jiná zase v kleče. Je to vše ale na domluvě mezi maminkou a porodní asistentkou. My máme polohovací křesla a rádi ji uvedeme do jakékoliv polohy. Důležitá výhoda na křesle je akorát pro nás, že jsme schopné kontrolovat porodní cesty a zabránit nějakému případnému poranění.
- Některé maminky ale nadřazují svůj „obrázek“ o porodu nad bezpečnost svou i dítěte. Jak to řešíte?
Standardně se rodí v polosedě právě pro dobrý přístup porodních asistentek a lékařů. Vše je ale otázka domluvy a komunikace mezi maminkou a porodní asistentkou. Vždy je ale nejdůležitější bezpečnost a zdraví maminky i miminka. Když maminka chce nějakou polohu, tak to prostě zkusíme. Pak zjistí, že jí její vysněná poloha nevyhovuje, tak to zkusíme jinak. Maminky si to kolikrát vysní, ale v praxi je to jinak a vyhovuje jim něco jiného. Toto se úplně naplánovat nedá.
- Máte doporučení pro maminky na lepší porod?
Tohle je čistě individuální záležitost. Určitě ale doporučuji předporodní přípravu třeba s naší porodní asistentkou, která to dělá výborně. Tam se může zeptat na všechny dotazy, jak to funguje. To je ten nejzákladnější prvotní krok. Výhodou je, že tam maminka může jít i se svým partnerem, aby získali větší jistotu.
Je ale to spíše záležitost té psychiky maminky. Ty maminky hodně panikaří nebo jsou neklidné. Nějaký strach je ale samozřejmě přirozený. Na ten strach se ale bohužel nedá doporučit žádná bylinka. Většina z nich není totiž v těhotenství doporučována nebo jsou i zakázané.
- Co si myslíte o tom, když si maminka zvětšuje strach studiem diskuzních fór?
Je to podstatná věc, když maminky studují na těch fórech. Většina věcí nemusí být pravda, mohou tam být lži nebo to nemusí být tak, jak je to prezentováno. Já maminkám říkám, ať maminky nic nečtou. Doporučuji jim, aby si spíše koupily hezkou knížku o porodu a zeptali se své maminky, jak rodila. Tyhle diskuze na fórech jsou spíše škodlivé než prospěšné. My se o každou maminku vždy maximálně postaráme. Nemůžeme, ale nikomu samozřejmě slíbit, že vše bude bez komplikací. To prostě nejde, protože každý porod je individuální.
- Závěr
V tomto rozhovoru jsme se snažil zeptat se na všechny otázky, které jsem zaznamenal právě na diskuzních fórech. Nejdůležitější je ale být v klidu. Práce porodní asistentky je velice důležitá a během celého porodu bude u vás. Se vším se na ní můžete obrátit a pokud je to jen trochu možné, tak vám vyhoví.
Velice děkuji Masarykově městské nemocnici v Jilemnici za možnost rozhovoru stejně jako paní Zlatě Brázdilové. Dále děkuji panu doktoru Müllerovi za odbornou kontrolu.
Zdroj: MMN Jilemnice, rozhovor se Zlatou Brázdilovou