Foto: Freepik

Chyby při měření spánku

Jedním z největších lákadel chytrých hodinek je schopnost monitorovat spánek. Uživatelé jsou informováni o délce a kvalitě svého spánku, což by mělo vést k lepšímu porozumění jejich spánkovým návykům a tím i ke zlepšení jejich celkového zdraví. Realita však není tak jednoduchá. Studie ukazují, že přesnost měření spánku chytrými hodinkami je často sporná. Největší chybovost byla zaznamenána u takzvané latence spánku, tedy doby, kterou člověk potřebuje k usnutí. Zde může být nepřesnost až 180 %, což znamená, že hodinky mohou značně přeceňovat nebo podceňovat dobu, kterou skutečně strávíme usínáním.

Dalším problémem je celková doba spánku, kde byla zjištěna nepřesnost kolem 10 %. Hodinky tak mohou uživateli ukazovat, že spí déle nebo kratší dobu, než ve skutečnosti. To může vést k zbytečným obavám nebo naopak k falešnému pocitu bezpečí, pokud se na základě těchto dat uživatel rozhodne pro změny v denním režimu.

Foto: Freepik

Měření tepové frekvence a spalování kalorií

Přestože chytré hodinky zaznamenávají určité úspěchy v měření srdečního tepu, kde studie uvádí přesnost kolem 97 %, ani zde není vše bezchybné. Měření tepové frekvence je relativně přesné díky tomu, že senzor na spodní straně hodinek je v přímém kontaktu s kůží a v blízkosti tepny. Tento faktor však nestačí k tomu, aby byla data naprosto spolehlivá, zejména při vyšších intenzitách cvičení nebo u osob s nepravidelným srdečním rytmem.

Další kritickou oblastí je měření spálených kalorií. Studie uvádí, že chytré hodinky mohou mít až 15 až 21 % odchylku v počítání kalorií. To znamená, že pokud se uživatel snaží regulovat svou váhu nebo optimalizovat výživu na základě těchto údajů, může být výsledkem zcela odlišný efekt, než jaký očekával.

Proč dochází k chybám?

Hlavním důvodem, proč chytré hodinky nedosahují přesnosti, kterou bychom od nich očekávali, je jejich umístění a technologie, kterou používají. Hodinky jsou nošeny na zápěstí, což je část těla, která se neustále pohybuje, což může zkreslovat naměřená data. Navíc, chytré hodinky nemají přístup k sofistikovanějším metodám měření, které jsou používány v lékařských zařízeních. Například pro přesné měření spánku by bylo nutné sledovat elektrickou aktivitu mozku pomocí polysomnografie, což je možné pouze v laboratorních podmínkách.

Jak s těmito daty pracovat?

Z výše uvedených důvodů je důležité si uvědomit, že data z chytrých hodinek by měla být brána s rezervou. Tyto technologie mohou být užitečné jako motivátor k větší fyzické aktivitě nebo ke sledování základních zdravotních trendů, ale neměly by sloužit jako jediný zdroj informací pro rozhodování o zdraví. Místo toho by měla být data z chytrých hodinek kombinována s dalšími zdroji informací a konzultována s odborníky, zejména pokud se jedná o zdravotní záležitosti.

Závěr

Chytré hodinky jsou bezesporu užitečným nástrojem, který může přinést mnoho výhod, pokud je správně používán. Uživatelé by si však měli být vědomi jejich omezení a nepřesností, zejména pokud jde o monitorování spánku a spalování kalorií. Jak ukazují nedávné studie, je třeba k těmto údajům přistupovat s opatrností a nebrat je jako absolutní pravdu. Přes všechna svá omezení mohou chytré hodinky sloužit jako cenný pomocník na cestě k lepšímu zdraví, pokud si uživatelé uvědomí, že se jedná pouze o jednu část širšího obrazu.

Zdroj: AndroidAuthority.com (odkaz)