Foto: Freepik

„Jméno Nedvěd je známé nejen v Česku, ale i na Slovensku“

Když se Vojtěcha ptáme, jak se vyrovnává s tíhou slavného příjmení, mluví s pokorou: „Laťka byla nasazena velmi vysoko a lidé rádi porovnávají, takže se snažím dělat hudbu se vší úctou a pokorou,“ vysvětluje Vojtěch. Zároveň ale dodává, že dědictví jeho otce a strýce přineslo i určité výhody, protože „jméno Nedvěd je známé nejen v Česku, ale i na Slovensku,“ což mu usnadnilo nástup na hudební scénu. Vojtěch zdůrazňuje, že hudbě věnuje už přes tři desetiletí a každé vystoupení bere jako poslání, díky čemuž dokáže nadchnout posluchače a předat jim energii.

První krůčky na folkové scéně

Vojtěchovy začátky v hudbě nebyly jednoduché. Jako benjamínek v každém hudebním seskupení musel překonávat nejistotu, ale nadšení pro hudbu a vystupování mu pomáhalo postupovat vpřed. „Začátky byly plné adrenalinu a dobrodružství. Bavilo mě bavit lidi, což mi zůstává dodnes,“ vzpomíná. Postupně se začal zdokonalovat a dnes, když vystupuje, se jeho cíl nemění – chce, aby diváci odcházeli spokojení a plní pozitivní energie.

Rodinný vliv a první tóny

„Rodiče nás všechny nějak ovlivňují,“ říká Vojtěch a vzpomíná, jak jejich domem znělo country, spirituál i nové písně od strejdy Honzy, když vybíral skladby na alba. I když vyrůstal v prostředí, kde měl folk výrazné místo, sám rád poslouchá hudbu napříč žánry, od cimbálovky až po rock. Hudba pro něj znamenala vždy více než jen pouhý koníček, a tak se k ní v průběhu let naplno připoutal.

Zlaté časy českého folku

Osmdesátá léta, doba, kdy bratři Nedvědové dobyli srdce tisíců fanoušků, byla pro československý folk obdobím rozkvětu. Vojtěch uznává, že po revoluci se zájem o tento žánr snížil, když se do tehdejšího Československa dostaly nové hudební vlivy. „Lidé dnes chodí na folk nejen zavzpomínat na mládí, ale také proto, že se chtějí alespoň na chvíli odprostit od starostí každodenního života,“ přibližuje důvod, proč folk zůstává živý i dnes. Vojtěch je rád, že na jeho koncerty chodí posluchači, kteří vědí, co od něj mohou očekávat, a oceňují atmosféru, kterou se na každém vystoupení snaží vytvořit.

Inspirace, která nikdy nevyhasne

Za svou hudební kariéru vydal Vojtěch tři sólová alba, přičemž jeho poslední album, Maluju na nebe, je spoluautorské. „Inspirace mi přichází ze světa kolem mě, z lásky i ze všeho, co nás obklopuje,“ říká. Na albu spolupracoval s textařem Petrem Hrdličkou, který jeho náměty umí proměnit v slova přesně podle jeho představ. I když často zpívá o univerzálních tématech, rodina zůstává pro něj hlavním zdrojem inspirace.

Koncertní setkání s Edem Sheeranem a plány do budoucna

Jedním z nezapomenutelných zážitků pro Vojtěcha byl letošní koncert Eda Sheerana, kde vystoupil jako busker před samotným koncertem. „Bylo to jako návrat do dob festivalů, jako byla Porta nebo Slunovrat. Lidé mě tehdy povzbudili a vytvořili fantastickou atmosféru,“ vzpomíná s úsměvem. Do budoucna má jasné plány: kromě nového singlu plánuje v roce 2025 výjimečný koncert ve Velkém sále Lucerny, kde chystá speciální hudební setkání.

Nedvědovské písně jako hudební poklad

Na svých koncertech Vojtěch nezapomíná ani na hudbu svého otce a strýce. „Nejenže jsem v těch písních vyrůstal, ale jsou i důležitou součástí mé hudební historie,“ říká s tím, že písně bratří Nedvědů tvoří významnou část jeho repertoáru. V Malostranské besedě mohou fanoušci očekávat směs jeho vlastní tvorby i písní od Honzy a Františka, což slibuje večer plný nostalgie i nových hudebních zážitků.

Zdroj: ireport.cz (odkaz)