Foto: Freepik

Probiotika – živé organismy, které se často nacházejí v jogurtech nebo jako doplňky stravy – jsou už po dlouhá léta doporučována jako způsob, jak podpořit zažívání a obnovit střevní mikroflóru po užívání antibiotik. V posledních desetiletích se lidé stále více zajímají o svůj mikrobiom, který má zásadní vliv na zdraví těla. Nové vědecké výzkumy však zpochybňují univerzální přístup k probiotikům a ukazují, že jejich účinky mohou být značně individuální.

Mikrobiom: klíčový hráč v našem zdraví

Lidský mikrobiom je soubor mikroorganismů v našich střevech. Tyto miliardy bakterií, virů a kvasinek pomáhají trávit potravu, syntetizují vitamíny a hrají důležitou roli v imunitním systému. Výzkum střevního mikrobiomu přinesl v posledních letech řadu poznatků, které ukazují, že mikrobiom může mít vliv na vše od tělesné hmotnosti až po náladu.

Například lidé s obezitou mají často specifický druh střevních bakterií, které mohou zhoršovat jejich schopnost spalovat tuky. Podobně se zjišťuje, že složení střevních bakterií může ovlivňovat naši náchylnost k astmatu nebo alergiím. Někteří vědci dokonce spekulují, že mikrobiom by mohl hrát roli v duševních poruchách – bylo zjištěno, že autisté mají odlišnou střevní mikroflóru.

Probiotika: Příběh, který se možná přepisuje

Probiotika jsou látky, které by měly našemu mikrobiomu prospívat. Dodávají tělu nové bakterie, které by měly pomoci zlepšit trávení a obnovit rovnováhu po užívání antibiotik. Antibiotika, přestože ničí škodlivé bakterie, mohou zároveň zničit i ty prospěšné. Právě zde mají probiotika hrát svou roli, kdy tělu pomáhají rychle obnovit zdravou střevní flóru.

Jenže studie, které nedávno zveřejnil izraelský imunolog Eran Elinav, ukazují, že to není tak jednoduché. Výzkum, který probíhal na malém vzorku 25 lidí, zjistil, že probiotika mohou bránit tělu v návratu k normálu po užívání antibiotik. Zatímco u některých jedinců se mikroflóra rychle zregenerovala, u jiných se střevní mikroflóra vůbec nevrátila do původního stavu – i po několika měsících.

Probiotika
Probiotika

Foto: Freepik

Individuální reakce na probiotika

Další studie, která zkoumala 15 jedinců, přinesla ještě překvapivější výsledky. Polovina lidí reagovala na probiotika pozitivně, zatímco druhá polovina vykazovala odpor – jejich těla se snažila zabránit kolonizaci střev novými bakteriemi. Výsledky tak naznačují, že univerzální doporučování probiotik nemusí být efektivní pro každého.

Co to znamená pro běžné uživatele probiotik? Výzkumníci varují, že se nemusíme probiotikům vyhýbat, ale je nutné je používat opatrně a ideálně pod dohledem odborníků. Zatímco u některých lidí mohou probiotika výrazně pomoci, u jiných mohou způsobit problémy s návratem mikrobiomu do normálu po antibiotické léčbě.

Personalizovaný přístup k léčbě mikrobiomu

Jedním z hlavních závěrů studií je, že současný přístup “jedna velikost pro všechny” k probiotikům není ideální. Místo toho by měla být probiotika používána na základě individuálních potřeb pacienta. Personalizovaná medicína, založená na genetice a analýze mikrobiomu, může být cestou budoucnosti. Podle vědců bude klíčové přesně zjistit, jaké bakterie každý jedinec potřebuje, aby byla probiotická terapie efektivní.

Co z toho vyplývá?

Probiotika nejsou zázračným lékem na všechny problémy. I když mohou být prospěšná pro některé jedince, je důležité chápat, že účinky probiotik jsou stále předmětem zkoumání. Studie naznačují, že o jejich fungování víme zatím příliš málo na to, abychom je mohli univerzálně doporučovat. Pokud uvažujete o užívání probiotik, je vhodné konzultovat jejich užívání s odborníkem, který může doporučit individuální přístup na základě vaší specifické situace.

Přestože probiotika nejsou neškodná všelék, zůstávají důležitým nástrojem pro udržování zdraví, pokud jsou užívána správně a s respektem k individuálním rozdílům.

Probiotika přinášejí do debaty o zdraví další vrstvu složitosti. Oproti předpokladu, že nám automaticky pomohou, když užíváme antibiotika, ukazují výzkumy, že jejich účinky jsou komplikované a zdaleka ne vždy prospěšné. Je tedy možné, že budoucí přístup k probiotikům se bude více opírat o individuální diagnostiku a personalizovanou léčbu. Zatímco jedni mohou na jejich užívání profitovat, jiní naopak potřebují odlišný přístup k obnově zdravého mikrobiomu.

Zdroj: cell.com (odkaz), ncbi.nlm.nih.gov (odkaz)