Foto: Pixabay

Jak praví jedno staré moudré přísloví – zahradník, který odpočívá není správný zahradník. V tuto chvíli by měla být alespoň většina vaší sklizně již pod střechou. Zde však naše práce nekončí a je zapotřebí vše jakoby dočistit a zaopatřit na další sezónu. Níže pak je jen několik málo rad, kterými byste se určitě měli řídit.

1. POSLEDNÍ SKLIZEŇ

V příštím týdnu máte poslední možnost sklidit zbylou mrkev, celer, petržel nebo i pastinák. Pro sklizeň si ideálně vyberte období, kdy bude větší sucho a půda nebude rozmáčená. Pro uskladnění máte na výběr hned čtyři možnosti – v mrazáku, zavařit, ve skleníku nebo v písku. Při všech variantách vám zelenina vydrží téměř celou zimu. Mimo zeleniny vás možná překvapí i petrželka, která i přes první mrazíky může být stále ještě zelená a dobrá.

2. CO S LISTÍM?

Jak již název měsíce napovídá, listopad je především o spadaném listí a bordelu na zahradě. Mimo to se pročišťují záhonky od různých kořínků a plevelu, protože zdánlivě malý kořínek pak na jaře může vyrůst v obrovský plevel. Tyto listy i veškerý biologický odpad ukládejte nejlépe do kompostu. Kompost však nemusí být jen nevzhledná hromada listí, ale může být uložen ve speciálních kompostovacích nádobách.

Druhé možné využití může být jako izolační vrstva do skleníku, na květinové záhony či pro zazimování bylinek. Přes tuto vrstvu se nedostane tolik mráz a ani sníh. Je pak větší pravděpodobnost, že vám rostlinky přežijí až do jara. Poslední možným způsobem je listí ze zahrady zaorat do záhonu. Postupným rozkládáním bude fungovat jako hnojivo pro vaši zahrádku.

Foto: Pixabay

3. OBOHACENÍ PŮDY

Nesmíme také zapomínat na pohnojení půdy. Je totiž logické, že naše půda se musela doslova vydat ze všech živin, aby vypěstovala letošní úrodu. My ji za to musíme poděkovat a vrátit ji živiny zpět. Proces zrání a klíčení totiž začíná ještě dříve, než odtaje poslední sníh. Proto je nezbytné, aby tyto živiny byly v půdě ještě před tím, než sníh vůbec napadne. Obecně doporučované pak je záhony zrýt a přidat do nich buď kompost nebo hnůj, který se dá zakoupit v podobě granulí v každém zahradnictví.

4. VÍTE, JAK ZRÝT ZÁHON?

V případě, že se chystáte zarýt do záhonu posečenou trávu, dejte si velký pozor. V trávě se mohou vyskytovat zárodky plevele a pokud si ho zanesete do hlíny, zaděláte si na pořádný problém na příští rok. Daleko lepší je vybrat ze záhony veškeré kořínky a plevel a poté zaorat listí, které neobsahuje z logiky věci žádný plevel. Zrytím se také dostane do půdy trocha vzduchu a veškeré organické zbytky se rozloží. Nakonec je důležité všechny větší hroudy rozbít vidlemi nebo hráběmi. Pokud bude hrouda vcelku, nemohou se k ní dostat živiny a půda tak bude prakticky mrtvá, což by byla velká škoda.

5. JIŽ NYNÍ MŮŽETE ZASÍVAT

Možná si myslíte, že sázet se může až na jaře a ve většině případů tomu tak skutečně je. Důvod je prostý – semínka by zkrátka přes zimu nevydržela. Některá semínka jsou však natolik odolná, že vydrží i střední mrazy a na jaře začnou růst před tím, než roztaje sníh. Budete tak mít oproti jiným náskok. Mezi tyto semínka patří například karotka, petrželka, ředkvičky nebo salát. Doporučujeme však ze zkušenosti – označte si nějakým štítkem, na kterém záhoně je co vysazeno. Na jaře bude všude hromada bláta a malých zelených lístečků. Těžko tak budete vědět, kde je mrkev a kde ředkvičky.

Foto: Pixabay

6. NEZAPOMEŇTE NA BYLINKY

Bylinky sami o sobě dokáží mrazy vydržet, ale jsou stavěny na klasickou zimu. Čekají, že je zakryje sníh, jeden z nejlepších izolantů, a budou tak ochráněny před holomrazy. Doporučujeme proto bylinky raději zakrýt buď spadaným listím nebo speciální fólií, ať už je máte v květináči nebo na zahradě. Například máta a meduňka dokáží zimu zvládnout s přehledem. Stačí, když je nemilosrdně ostříháte až ke kořenům. Posledním doporučením je, abyste nezapomněli omýt a uklidit nářadí. Není příjemné šlápnout na hrábě zaváté sněhem. Příští rok se vám jistě bude hodit v plné kondici.

Zdroj: ProZeny.cz (odkaz)