Bůh existuje a je to dokonalý matematik, potvrdil profesor fyziky z Cambridge

Ohledně stvoření světa panuje hned několik teorií. Nejznámější a obecně uznávané jsou dvě, jedna hovoří o přirozené evoluci a druhá o Božím díle. Věřící lidé mají jasno, stejně jako ateisté a navzájem si předhazují argumenty vyvracející tu či onu teorii.

POSLECHNĚTE SI CELÝ ČLÁNEK ZDE:

Foto: Pixabay

Nově se ale objevuje stále více vědců, kteří tvrdí, že evoluce v podstatě Boží zásah nevylučuje. Zajímavé je, že existenci Boha nevylučuje ani Velký třesk a dokonce ani žádný ze známých fyzikálních zákonů. Jeden americký astronom, Allan Sandage (1926 – 2010), o sobě sám tvrdil, že je doslova „praktikujícím ateistou“ a celý život zasvětil pozorováním vesmíru, zkoumání rychlosti jeho rozpínání, atp.

Během jeho života se však stala jedna zajímavá věc, protože čím více pozoroval dokonalost fyzikálních zákonů a vesmíru, tím více si uvědomoval, že tato dokonalost nemůže být jen náhodnou hříčkou evoluce. Již v padesátých letech prohlásil: „Byla to věda, co mě přivedlo k přesvědčení, že svět je příliš komplikovaný na to, aby se dal vysvětlit racionálně.“

Od svých kolegů sklidil jen posměch a na místo toho přišli se známou teorií o Velkém třesku. Hlavně v posledních letech se objevuje čím dál tím více vědců, kteří jsou přesvědčeni o existenci Boha a vědu vnímají jako jeho dokonalé dílo.

Je totiž pozoruhodné, jak fyzikální konstanty, jako je gravitace, náboj elektronu či hmotnost protonu jsou v naprosto dokonalé rovnováze a kdyby jediný z těchto parametrů byl jen o nepatrný zlomek vychýlen ze svých hodnot, celý vesmír by se v podstatě rozpadl.

K tomuto problému se vyjádřil i Charles Townes, držitel Nobelovy ceny, následovně: „Řada z mých kolegů má pocit, že v zákonech vesmíru musí mít prsty nějaká inteligence.“ Pozoruhodný je i příběh proslulého fyzika, Johna Polkinghoma, který pracoval jako fyzik na prestižní univerzitě v Cambridge.

Foto: Pixabay

V roce 1982 však dal výpověď s odůvodněním, že odchází do služeb církve, kde působil jako anglikánský kněz. Ke změně životní cesty ho prý přivedla matematika a doplnil: „Řekové vydělili obvod kruhu jeho průměrem a dostali číslo pí, tedy 3,14159…“

„Pí se také objevuje i v rovnicích, které popisují světlo a další subatomární částice, které nemají žádnou evidentní souvislost s kruhy. Zdá se, že naše mysl je na vesmírnou realitu nějakým způsobem naladěna, lidské vědomí je v harmonii s tím božským.”

Z toho by se dala vydedukovat domněnka, že díky matematice a fyzice můžeme v podstatě poznávat zákony bytí tak, jak je někdo ustanovil před mnohými časy, konkrétně vyšší inteligentní bytost či mysl. To ale také dokazuje, že věda nevylučuje Boha, ale spíše potvrzuje jeho existenci. Prozatím není úplně fyzikálně jasné, jakou podobu má Bůh a ani jak zasahuje našeho bytí, ale jedno je jisté – je to dokonalý fyzik a úžasně přesný matematik.

Zdroj: WashingtonPost.com (odkaz), creation.com (odkaz), dotyk.cz (odkaz)

O autorovi – Lukáš Erlebach

Autorem obsahu je známý kuchař a propagátor zdravého stravování ve svém pořadu “Zdraví na talíři“. Připravuje tradiční pokrmy levně, jednoduše a z dostupných surovin.

Přidat na Seznam.cz

Hovězí gulášek

ARCHIV ČLÁNKŮ
Follow Me