Bůh existuje, prokázal matematik rovnicí. Její správnost byla potvrzena

Foto: Pixabay

Touto otázkou se samozřejmě zabývali i známí filozofové a matematici. Jedním z nich byl i Blaise Pascal (1623 – 1662), který k tomu přistupuje pragmaticky a oportunisticky a říká – pokud existuje Bůh, pak nás po smrti čeká nebe nebo peklo a pokud není, nestane se vůbec nic. Nabádá tak k víře v Boha, protože kdyby existoval, můžeme se dostat do nebe.

Druhým myslitelem je teolog Anselm z Canterbury (1033 – 1109), který zase vychází z tvrzení, že Bůh je nejdokonalejší bytost. Pokud by ale neexistoval, byla by jako nejdokonalejší bytost označena nějaká jiná, ale taková není. Musí tedy zákonitě podle něj existovat Bůh jako vzor dokonalosti.

K Bohu se lze propočítat matematikou

Nejvěrohodnější a nejpodloženější fakta představil matematik Kurt Gödel (1906–1978). Ten totiž v roce 1987 představil matematickou rovnici, jejíž výsledkem je prý důkaz, že Bůh skutečně existuje. Nyní se pokusíme jeho rovnici vysvětlit: Na počátku rovnice je předpoklad definující pozitivní vlastnost, která by měla symbolizovat Boha.

Na druhé straně rovnice ale musí mít nějaký protiklad, neboli nějakou negativní vlastnost a o tyto dva protiklady opřel svou rovnici. Druhým předpokladem je skutečnost, že Bůh je definovaný pouze pozitivními vlastnostmi a nemá tím pádem žádné negativní. Třetí předpoklad pak toto ještě více rozvádí a ustanovuje, že pokud je výsledek rovnice „x“ pozitivní, dá se tím pádem definovat jako božské.

Čtvrtým předpokladem má být schopnost trvanlivosti těchto pozitivních vlastností – jinými slovy je má navždy. Poslední pátý předpoklad pak uvádí, že pokud má „x“ tolik pozitivních vlastností, tak musí existovat, což je logické. Tímto došel tedy k závěru, že Bůh s největší pravděpodobností existuje.